Výchozí text k úlohám |
V půl třetí přišla Toni. Dělala jsem ve dveřích Pst!, aby neprobudila babičku na pohovce, ale ta spala klidně dál. Než si šla lehnout, připravila nám tu dřevěné čtverečky a kuličky a barevné papírky, abychom je do nich balily na stromeček.
Co pamatuji, balíme takhle každý rok, ale dříve prý balívaly bonbony - jé, chtěla bych být „dříve”!
Začaly jsme tedy balit, ale byly jsme obě jako na trní, protože Toni klíčky přinesla. Potom už jsem to nemohla vydržet a povídám: „Pojďme!“ Plížily jsme se do pokoje. Toni vyndala plány a já jsem vytáhla kufřík.
No, trochu zaprášený přece jen byl, tak jsem ho utřela zástěrou. A potom už jsem Toni brala jeden klíček za druhým a asi čtvrtý se hodil a kufřík otevřel.
Bála jsem se, bála, že tam nebude ani stuha, ani pomeranč, ani panna, a už jsem si myslela, co asi řekne Toni. Také jsem se třásla po celém těle a sama nevím proč. Chtěla jsem, aby tam něco bylo, a zase jsem se bála toho, co tam bude.
(Zdeňka Bezděková, Říkali mi Leni)